Archiv pro štítek: klima

Garance příjemného klimatu

Optimální komfort v pracovním prostředí při užívání osobních ochranných pracovních pomůcek nabízí moderní systém uvex climazone.

 

uvex jako přední výrobce v mezinárodní branži pro výrobu OOPP se začal zabývat problematikou klimatických podmínek OOPP nad rámec samotného výrobku. To vedlo k vyvinutí systému uvex climazone, jakožto konceptu pro optimální komfort v pracovním prostředí. Výsledkem pro uživatele je lepší pocit, delší udržení výkonnosti a optimální komfort v každé situaci. Kombinací kompetencí ve výzkumu, vývoji výrobků, používání inteligentních materiálů a technologií vede k jedinečnému optimálnímu komfortu osobních ochranných pracovních pomůcek.

Aby bylo možno účinně zlepšit vnitřní klima u ochranných pracovních prostředků, je nutná analýza relevantních teplotních faktorů a testování a porozumění jejich účinkům a působení. uvex se již dlouhodobě vědecky zabývá tématem vnitřního klimatu. Ve spolupráci se známými instituty a univerzitami mohou být vyvíjeny zkušební metody a přístroje, které teprve umožňují komplexní a fundované měření vnitřních klimatických vlastností.

uvex climazone nabízí komfort od hlavy až k patě. Příkladem může být ochranná pracovní přilba uvex arwing B s maximálními větracími plochami i ochranné brýle uvex super g – nejlehčí ochranné pracovní brýle na světě. Maximální komfort při ochraně dýchacích cest nabízí dýchací polomaska s tříkomorovým systémem – uvex silv-Air climazone. Ochranné rukavice uvex C500 jsou novou třídou komfortu s ochranou proti proříznutí stupně 5. Optimální komfort nošení v každé situaci zajistí bunda uvex texpergo Light SoftShell s moderním střihem a ventilačními zónami. Perfektní regulaci vnitřního klimatu nabízí také například ochranná obuv uvex xenova® atec vyrobená z prodyšných materiálů GORE-TEX®.

Dodavatelem kompletního sortimentu ochranných pracovních pomůcek značky uvex v České republice je společnost UVEX Safety CZ, k.s. z Rychnova nad Kněžnou.

http://www.uvex-safety.cz/cz/produkty/ochranna-obuv/technologie/uvex-3d-hydroflexr-foam/

Tropický les

Tropický les roste zejména v oblastech v blízkosti rovníku. V této oblasti jsou četné srážky díky častým dešťům a proto se v těchto blastech velmi daří všem rostlinám, které ke zdárnému růstu potřebují vodu a světlo. Tropický deštný les, též tropický deštný prales, je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým podnebím. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm (v různých pojetích 1700–2500 mm). Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně, tzn. aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60 mm srážek.

Vědci našli nový ráj na Zemi

Členem vědecké expedice se podařilo blízko ekvádorského pobřeží objevit neuvěřitelný přírodní ráj, který byl až dosud zcela nepoznaný a navíc ho obývají desítky nových živočišných druhů. Patří mezi ně zejména had, který požírá slimáky, salamandra, menší než guma na tužce, a asi 30 typů žab, které svá vajíčka nekladou do vody ale do stromů.

Expedice pod vedením organizace Reptile & Amphibian Ecology International (RAEI) zůstala velmi překvapená, když objevila tento nový ekosystém situován na hoře Cerro Pata de Pajara. Jedním z nejzajímavějších byl had živící se plži – slimáky. Jeho nejbližší příbuzný žije asi o 350 kilometrů dál – v Peru. Zvíře objevilo 15-leté děvče, které pomáhalo vědcům při hledání. Přírodovědců překvapily i žáby, které se zde našly. Tyto obojživelníci totiž kladou svá vajíčka do stromů a ne do vody, jak je to u žab běžné, aby tak pulci umožnily rozvinout se. V tomto případě však nejde o pulci ale o mini verzi jejich rodičů. A salamandra, kterou se vědcům také podařilo najít, je stejně exemplární kus. Zvíře je tak malé, že jen těžko překoná velikost gumy na tužce.

Veškerá tato nádhera však s sebou přináší i rizika. „Velmi se obáváme, že tyto druhy zmizí ještě dříve, než se vědě podaří jejich popsat,“ uvádí vedoucí expedice Paul S. Hamilton. „Dobrou zprávou je, že tato zvířata tam i nadále jsou a žijí, proto je ještě čas zachránit je před vyhynutím,“ dodal výkonný ředitel organizace RAEI Kerry Kriger. Tropický les je ohrožen pro klčovnie, těžbu dřeva, jakož i lov, navíc by tento ekosystém mohl zničit i prudký nárůst teplot.

 

 

Slovenská pohoří – Kysucká vrchovina

Kysucká vrchovina – se rozprostírá na severozápadě Slovenska na území Žilinského kraje v okresech Čadca, Námestovo, Kysucké Nové Mesto, Žilina a Dolný Kubín. Patří do oblasti Střední Beskydy na Slovensku, která je součástí Vnějších Západních Karpat / rozloha 408 km2 /. Mimořádně pestrý reliéf tohoto rozpojeného pohoří má pahorkatinový, podvrchovinový až hornatinový charakter. Původně povrch pokrývaly převážně bučiny, které však byly ve značné míře nahrazeny smrkovými lesy. Odlesněné části zabírají louky, pastviny, pole, sekundární křoviny či rozptýlené osídlení – tzv. rale. Oblast patří do mírně teplé až chladné klimatické oblasti. Nachází se zde vodní nádrž Nová Bystrica. Nejvyšším vrcholem je Púpov vrch / 1095 m n.m. /.
Kysucké Beskydy – se nacházejí na severu středního Slovenska na hranici s Polskem. Rozprostírá se v Žilinském kraji v okresech Čadca a Námestovo. Svou polohou spadají do oblasti Střední Beskydy, které jsou součástí Vnějších Západních Karpat / rozloha 150 km2 /. Hladce modelovaný reliéf má pahorkatinného a vysočinový charakter. Kysucké Beskydy se nacházejí v mírně teplé a chladné klimatické oblasti. Povrch je částečně odlesnění, vzniklé plochy orné půdy a trvalých travních porostů se střídají s plochami převážně smrkových lesů.
Velkou část území Kysuckých Beskyd tvoří CHKO Kysuce, která byla vyhlášena v roce 1984 (je rozdělena na Javornický a Beskydské část). Na svazích nejvyššího vrchu Veľká Rača se nachází nejvýznamnější lyžařské středisko Park Snow Veľká Rača Oščadnica. Území je zajímavé i typickým valšským a kopaničářského osídlením. Nejvyšším vrcholem je Velká Rača / 1236 m nm /.

Odlesňování je systematické kácení lesních porostů lidmi s cílem snížit lesní plochy v daném území. Může být chápáno jako lokální; většinou však jde o strategické rozhodnutí v rámci vyšších územních celků.

Slovenská pohoří – Skorušinské vrchy

Skorušinské vrchy – se nacházejí na severu Slovenska v Žilinském kraji, v okresech Tvrdošín a Dolný Kubín. Pohoří patří do Podhôľno-Magurský oblasti, která je součástí Vnějších Západních Karpat / rozloha 192 km2 /.
Skorušinské vrchy se nacházejí severně od pohoří Západní Tatry. Od Roháčů je odděluje Podtatranská brázda, kterou tvoří Blatná a Tichá dolina. Skorušinské vrchy jsou budovány usazenými horninami vnútrokarpatského paleogénu, převážně pískovci a slepí. Reliéf Skorušinských pohoří představuje masivní hřbet rozčleněn hlubokými dolinami říčky Oravice a Studeného potoka. Původní smrkové lesy s příměsí buku a jedle se změnily na smrkové monokultury. Části povrchu pokrývají trvalé travní porosty. Během léta je zde možnost sběru lesních plodů a hub. Skorušinské vrchy se dělí na hlavy – Kopec (1251 m) – Skorušina (1314 m) – Oravická Magura (Magura 1232 m). Z rozhledny na vrcholu nejvyššího vrchu Skorušina je vidět hlavní hřeben Roháčů na jihu, Velký Choč (1611 m) na jihozápadě, Velký Rozsutec (1610 m) na západě, Oravská Magura, Oravskou přehradu, Oravské Beskydy a Babí horu (1725 m) na severu a rozlehlou Oravskou kotlinu na východě.
Skorušinské vrchy patří do chladné klimatické oblasti. Severně pod vrchem Skorušina, v údolí říčky Teplica, nedaleko obce Brezovica je vybudováno lyžařské středisko s umělým zasněžováním a dobře udržovanými sjezdovkami. Skorušinské vrchy poskytují ideální podmínky pro letní i zimní turistiku. Část pohoří patří do národního parku TANAP a jeho ochranného pásma. Nejvyšším vrcholem je Skorušina / 1314 m n.m. /.

Slovenská pohoří – Súľovské vrchy

Scientologie v Evropě – Itálie

Slovenská pohoří – Krupinská planina

Krupinská planina – se rozprostírá na jihu středního Slovenska v Banskobystrickém a Nitranském kraji v okresech Veľký Krtíš, Krupina, Zvolen, Detva a Levice. Patří do oblasti Slovenské středohoří, které je součástí Vnitřních Západních Karpat / rozloha 853 km2 /. Pro charakter reliéfu jsou typické horizontální tabulové struktury. Jednotvárnost reliéfu místy narušují andezitové tvrdost. Řeky a potoky se na planině paprskovitě roztékají a tím vytvořily hluboké kaňonovité doliny, z nichž nejznámější jsou Litava a Malá Litava. Planina se postupně mírně svažuje ze severu, kde dosahuje výšky mezi 600 až 800 metrů nad mořem, směrem k jihu dosahuje výšky jen kolem 300 metrů nad mořem
Území odvodňují především říčky Tisovník, Stará řeka, Plachtinský potok Krupinica, Litavica a Litava. Všechny povrchové toky patří do povodí IPLA. Pohoří spadá do teplé a mírně teplé klimatické oblasti. Povrch Krupinské planiny je činností člověka značně přeměněn. Zalesněné části představují především habrové a dubové lesy, naopak odlesněné plošiny se využívají jako pole, louky a pastviny či ovocné sady. Pro Krupinská planinu je typické rozptýlené Láznička osídlení. Vojenský výcvikový prostor Lešť, který je nepřístupný pro veřejnost, zasahuje do pohoří Javorie, ostrožka a Krupinská planina a patří mezi nejznámější výcvikové prostory ve střední Evropě. Nejvyšším vrcholem je Kopaný závoz / 775 m nm /.

Termální lázně na Slovensku

Pracovala jsem v scientologické firmě

Rybolov na Slovensku – Liptovská Mara

Slovenská pohoří – Bílé Karpaty

Bílé Karpaty – spadají do oblasti Slovensko-moravských Karpat, které je součástí Vnějších Západních Karpat. Rozprostírají se na západě Slovenska, v Trnavském a Trenčínském kraji, v okresech Skalica, Senica, Myjava Nové Mesto nad Váhom, Trenčín, Ilava a Púchov / rozloha 655 km2 /. Podél celého pohoří prochází státní hranice mezi Slovenskou a Českou republikou. Reliéf je hladce modelovaný, převážně pahorkatinného a hornatinový. Patří do mírně teplé a chladné klimatické oblasti. Pro území je charakteristické rozptýlené kopaničářské osídlení. Povrch je značně zalesněný (převážně bučiny, v nižších polohách dubohabrové lesy), odlesněné plochy představují mozaiku luk, polí a pastvin. Nejvyšším vrcholem je Velká Javorina / 970 m nm /.
Javorníky – se rozprostírají v severozápadní části Slovenska, v Trenčínském a Žilinském kraji, v okresech Kysucké Nové Mesto, Žilina, Bytča Čadca Považská Bystrica a Púchov. Patří do oblasti Slovensko-moravských Karpat / rozloha 884 km2 /. Často se střídají prachové jílovce s plochami pískovců a částečně horninami bradlového pásma. Severní část tvoří masivní hornatinový reliéf, jižněji nižší část pahorkatinného reliéf. Území patří do mírně teplé a ze zvyšující se nadmořskou výškou přechází do chladné klimatické oblasti. Povrch je z větší části pokryt lesem. Převažují jehličnaté lesy, avšak vyskytují se i smíšené a listnaté lesy. Na území s rozesetými kopaničářského osídlením jsou odlesněné plochy pokryté trvalými travními porosty, v nižších polohách poli. Do pohoří Javorníky zasahuje část CHKO Kysuce. Nejvyšší vrch je Velký Javorník / 1071 m nm /. Zajímavost:
Vyskytuje se zde největší slovenský povrchový pramen ropy v obci Korňa. Klokočovské skály patří k málo známým, ale velmi zajímavým přírodním památkám. Je to morfologický útvar, představovaný pískovcově-zlepencovou skalní hranou dlouhou 300 metrů s relativní výškou 15-25 metrů. Morfologickou ojedinělost objektu zvýrazňuje výskyt slepenců s výraznou kulovitou odlučnosti. Pískovcové kamenné koule v lokalitě Milošová-Megoňky jsou největší svého druhu na světě. Průměr největší z nich je 2,6m. Jejich vznik dosud nebyl jednoznačně vysvětlen.

Scientologická církev přestřihla slavnostně pásku známé budovy Twin Cities, v hlavním městě Minnesoty St. Paulu.

Slovenská pohoří – Súľovské vrchy